top of page
Vyhledat

Duševní rovnováha na pracovišti

ISO 45003:2021 jako rozšíření již známého systému BOZP dle ISO 45001:2018



Dagmar Pechová už znám nějaký ten pátek. A máme spolu nový projekt, který spojuje její kompetence a potřeby firem v oblasti BOZP. Jmenuje se ISO 45003. O co jde?

 

ISO 45003:2021 rozšiřuje řadu 45k o oblast psychického zdraví zaměstnanců.

 

Jak začlenit psychosociální riziko do systému řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci?

Jak s celou oblastí pracovat?

 

Inspirujte se best practice z normy ISO 45003 a praxe Dagmar.

 

  

𝐏𝐫𝐨 𝐤𝐨𝐡𝐨?

Pro firmy všech velikostí z různých sektorů průmyslu, které mají zavedený systém pro řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) v souladu s ISO 45001 / českou legislativou.

Jako rozšíření oblasti BOZP a průkazné zlepšování systému.


𝐕𝐚𝐳𝐛𝐚 𝐧𝐚 𝐄𝐒𝐆:

ISO 45003 pomáhá organizacím naplňovat cíle udržitelnosti OSN a zároveň zlepšovat výsledky a produktivitu, podporovat inovace, dodržovat zákony a snižovat absenci z důvodu pracovního stresu, vyhoření, úzkosti a deprese.





ISO 45003 Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – Psychologické zdraví a bezpečnost při práci – Pokyny pro řízení psychosociálních rizik.


Norma je k dispozici v anglickém jazyce. České znění zatím nebylo vydáno. Jejím cílem je pomoci zaměstnavatelům s předcházením vzniku stresu, vyhoření, či snížení pracovního výkonu u zaměstnanců.


Faktory (stresory) dělí na 3 oblasti:

 

  1. Organizace práce

  2. Sociální faktory

  3. Pracovní prostředí, infrastruktura a nebezpečné práce


Organizace práce: Vedení by se mělo zaměřit na řešení problémů spojených s organizací práce. Je nutné ošetřit:

 

  • role a očekávání (konflikt rolí, nejasné pokyny, nepředvídatelné/časné změny pracovních standardů),

  • řízení a nezávislost (nízký podíl na rozhodování o organizaci své práce [týká se hlavně středního managementu]),

  • pracovní požadavky (multitasking, monotónnost, konflikt požadavků a termínů [například má-li zaměstnanec více šéfů], práce ve vysokém nasazení,

  • organizaci změn (nedostatek podpory a komunikace změny [prováděné změny nejsou zdůvodněny], dlouhotrvající změny),,

  • izolovaná práce (odloučení od domova, bez podpory týmu a kontaktu, práce u cizích lidí [např. docházení pracovnice sociální péče do rodin]),

  • množství práce a pracovní tempo (moc nebo málo práce, časový tlak, strojové tempo),

  • pracovní doba (směny, neflexibilní, nepředvídatelná, znemožňující sociální kontakt [např. časově vysoce specifická práce letušek], „rozsekaná“ [směna rozdělená na více částí]),

  • nejistota práce (možnost ztráty práce, výkon práce na černo, špatně placená práce, žádná ochrana po propuštění).


Do druhé skupiny stresorů, nazvané „Sociální faktory“, jsou zařazeny:

 

  • vztahy (špatné vztahy s vedoucími, kolegy, klienty, harašení, šikana, násilí od třetích stran),

  • leadership (nejasné vize, nevhodný styl řízení, nedostatek komunikace, férovosti, spravedlnosti, zpětné vazby),

  • odměny a uznání (nesoulad mezi pracovníkovým úsilím a formálním i neformálním oceněním),

  • work/life balance (nošení si práce domů [rušení hranice mezi prací a osobním životem]),

  • kariérní rozvoj (stagnace, nejistota, nedostatek příležitostní, podhodnocení, nadhodnocení),

  • násilí v práci (incidenty ohrožující přímo nebo nepřímo zdraví, a to fyzické i psychické),

  • harassment (z důvodu rasy, pohlaví, vyznání, sexuální orientace, postižení, věku),

  • šikana (sociální izolace, přidělování bezvýznamných nebo ponižujících úkolů, pomluvy).



Do poslední skupiny „Pracovní prostředí, infrastruktura a nebezpečné práce“ norma řadí:

 

  • infrastrukturu (špatná, nebezpečná, zastaralá nebo nedostatek potřebných nástrojů),

  • podmínky (stísněné podmínky, špatné osvětlení, velký hluk, extrémní teploty, …),

  • nestabilní situaci (válečné a jinak nebezpečné zóny).




Norma nabízí tři skupiny možných řešení stresorů na pracovišti:

 

  1. prevence, snižování nebezpečí, podpora pohody na pracovišti,

  2. zvyšování povědomí pracovníků o psychosociálních rizicích,

  3. rehabilitační programy ke snižování dopadů psychosociálních rizik (např. umožnění sick day, zajištění kouče, happiness managera, podnikového psychologa).

Norma je členěna do deseti článků, stejně jako ostatní systémové normy ISO. A lze ji tak snadno integrovat do stávajícího systému řízení. Obsahuje řadu inspirativních návodů.


Zdroj: ISO, BSI


Chcete pomoci se zavedením normy nebo s určitým tématem, kterým se zabývá ve vaší firmě?


Těšíme se na spolupráci!

Veronika a Dagmar z S-cope



Comments


bottom of page